• Myslím, že se mi už dlouho nechce nic psát.
• Třeba to přijde, až se začne tahle zem uzdravovat.
• Od všech Donaldů, Kimů a Putinů.  A Babišů, Okamurů a Turků.  Od všech, co v sobě zabili slušnost, cit, úctu a pokoru.  Až se najde lék na mír nejen na Ukrajině, ale na celé Zemi.
• Já vím jak se ten lék jmenuje, ale je nutné ho užívat každý den. Hlavně ti co jsou posedlí mocí, nenávistí a zlobou.
• A pak se uzdravíme. Lék se jmenuje tak obyčejně a je k dostání už s mateřským mlékem.
• Láska. K lidem, k přírodě i k sobě samým.
• No, nebo se mýlím a nikdy se toho nedočkám.

Nějak se pořád nemohu smířit s tím, že nedaleko od nás hřmí děla, umírají ženy a děti, a z domů jsou jen sutiny. Že někdo dokáže  krást, zabíjet a znásilňovat. Vraždit staré a nemohoucí, odvážet děti daleko od rodčů na převýchovu.. V čem je ta Putinova sebranka lepší než Hitlerovi smrtonoši?

Tak mi jen zbývá víra, že zlo bude potrestáno, že ty tisíce obrněnců s bílým „Z“ na boku nezvítězí.  Nechci žít v zemi, kde by znovu duněly pásy ruských tanků, kde by svoboda byla jen zoufalým přáním. Věřím i tomu, že s příchodem nového prezidenta, se už nebudu stydět, že na pražském hradě sedí arogantní hulvát, zbabělec a lhář.

Je tady rok 2023. Zase začínám hrát, zase budu jezdit po té krásné zemi, kde jsem doma. Budu rozdávat písničky o lásce, víře a naději. O přátelství a touze najít trochu štěstí. Pro sebe i pro všechny z vás.

Možná už mi nezbývá moc času, stáří si nedá poručit, už otvírá vrátka a vchází nepozváno do mého domu.

Jenže, já se ještě nevzdávám. I když už bývám víc unavený, víc bolavý a víc opotřebovaný. Ale právě proto si každé vystoupení, každý recitál a festival užívám a těší mě být součástí toho společenství bláznů a komediantů.

Tak se na vás lidičky docela obyčejně těším a přeji vám zdraví a klidnou mysl. A víru, že se svět co nejdříve vrátí k normálnímu životu.

Nikdy jsem nevěřil, že napíšu tuhle píseň.

Ale člověk nemůže mlčet, když vidí tolik zla, tolik bolesti, tolik násilí a krutosti. A tak jsem jen napsal, co mě trápí a co ještě stále nechápu.

Jestli se někdo chce podívat a poslechnout, stačí otevřít YouTube, zadat Vojta Kiďák Tomáško a tam je píseň a video pod názvem „Má jméno Naděje“.

Jediné co vím na tuty je, že dalších 75 už neoslavím nikdy. Takže, pokud se někdo chce podívat na čiperného staříka, jak se snaží na jevišti domáčknout akord Cis 7/9 a vzpomenout si jak je druhá sloka od Toulavýho, přijeďte 9. dubna do Lokte. V místním kulturním domě Dvorana od 18.00hod vám zahrají loketští Roháči,  písničkář s krásným hlasem Jindra Kejak, a absolutně špičková kapela Žalman a spol. A mezitím se tam bude motat moje maličkost a zkoušet, jestli vás dojmu, nebo rozveselím. A věřím, že i v tomhle podivném čase, plném smutku, a vzteku směrem k východu, si uděláme pohodu a v duších klid a mír.

Na tomto odkazu si můžete zamluvit vstupenky: https://www.smsticket.cz/vstupenky/28401-vojta-k-tomasko-zalman-a-spol-rohaci-jindra-kejak

A já budu pyšný a šťastný, jestli přijdete. VKT.