Nějak se pořád nemohu smířit s tím, že nedaleko od nás hřmí děla, umírají ženy a děti, a z domů jsou jen sutiny. Že někdo dokáže  krást, zabíjet a znásilňovat. Vraždit staré a nemohoucí, odvážet děti daleko od rodčů na převýchovu.. V čem je ta Putinova sebranka lepší než Hitlerovi smrtonoši?

Tak mi jen zbývá víra, že zlo bude potrestáno, že ty tisíce obrněnců s bílým „Z“ na boku nezvítězí.  Nechci žít v zemi, kde by znovu duněly pásy ruských tanků, kde by svoboda byla jen zoufalým přáním. Věřím i tomu, že s příchodem nového prezidenta, se už nebudu stydět, že na pražském hradě sedí arogantní hulvát, zbabělec a lhář.

Je tady rok 2023. Zase začínám hrát, zase budu jezdit po té krásné zemi, kde jsem doma. Budu rozdávat písničky o lásce, víře a naději. O přátelství a touze najít trochu štěstí. Pro sebe i pro všechny z vás.

Možná už mi nezbývá moc času, stáří si nedá poručit, už otvírá vrátka a vchází nepozváno do mého domu.

Jenže, já se ještě nevzdávám. I když už bývám víc unavený, víc bolavý a víc opotřebovaný. Ale právě proto si každé vystoupení, každý recitál a festival užívám a těší mě být součástí toho společenství bláznů a komediantů.

Tak se na vás lidičky docela obyčejně těším a přeji vám zdraví a klidnou mysl. A víru, že se svět co nejdříve vrátí k normálnímu životu.